Dnes končí letošní masopust. A tak jsme my holky v neděli smažily koblihy. Každý rok se na to těšíme, protože koblihy – to je hotový rituál. Celá ta příprava těsta, kynutí, plnění… a pak – kouzlo, když se pod pokličkou v horkém oleji nafoukne zlatá, kulatá kobliha, lehká jako peříčko, se světloučkým proužkem okolo. Senzace! Pak ještě vystřihnout hvězdičkové šablony z papíru na hvězdičkové pocukrování a s pusou celou od cukru můžeme jít vyhlížet jaro. Ovšem má-li být úspěch – chce to dobrý recept.
Už víte, co mají koblihy a učení společného? U jednoho i druhého je nutné vědět, jak na to. Když to víme, věci se daří. Když ne…
Pro některé děti je škola zábavou a dobrodružstvím. Pro jiné noční můrou.
Každý z nás to ví. Známe to z vlastní zkušenosti, ze svého okolí… Některé děti prostě chodí do školy rády, zvládají učivo bez větších potíží a jiné ne. Proč? Musí tomu tak být? Dá se s tím něco dělat? Můžeme s tím něco dělat my?
Každý z nás si přirozeně přeje, aby jeho dítě patřilo do první skupiny. Do té, které škola jde. Většinou jsme ochotní pomoci. Někdy pomáháme úspěšně, někdy už to taková sláva není a někdy – čím víc se snažíme, tím je to horší. Proč?
Důvod je nasnadě – jednoduše řečeno, přistupujeme k věci více méně zcela intuitivně.
Máme-li ale v čemkoli uspět, musíme vědět, jak na to.
A jsme zpět u koblih. Když chceme, aby se povedly, musíme znát recept – vědět, co máme dát a kolik dát, co a kdy udělat. Co s čím smíchat jako první a co přidat až později. Jak míchat a jak dlouho míchat, jak dlouho trpělivě čekat. Musíme znát optimální podmínky pro kynutí i pro smažení – a podle toho postupovat. Těsto prostě nenakyne, nepřidáme-li kvasnice. Nenakyne, když ho láskyplně a dokonale nezpracujeme a nedáme mu ke kynutí čas, klid a teploučko. Také je třeba nejdříve vykrajovat a pak teprve smažit. A zase je nutné vědět jak. Je třeba znát podstatné a respektovat to.
Jednoduché kuchařky „Jak na učení“ nejsou běžně k mání. Recept na to, jak pomoci dítěti zvládat školu v pohodě je rozptýlený v množství různých knih pro odborníky i laiky – tam kousek a tuhle kousek. A tak, pokud nechceme trávit hodiny a hodiny jejich studiem, postupujeme stejně, jak postupovali naši rodiče, nebo právě naopak. (Záleží na našich zkušenostech.) Snažíme se s nejlepšími úmysly. Pokus – někdy omyl.
Ruku na srdce – takhle bychom u koblih neuspěli! Recept je nutný.
Základní zákonitosti a jednoduché principy snadného učení, způsob, jak v dítěti probudit zájem a nadšení, jak mu pomoci zvládat školu v pohodě, najdete v eBooku Jednoduché učení, aneb jak pomoci svému dítěti učit se lehce a snadno. Můžete se podívat ZDE.
Více než 20 let vymýšlím a sestavuji učebnice pro 1. stupeň ZŠ a také mám tři děti. Můj cíl (autorky učebnic i matky) je stejný jako cíl většiny rodičů – aby dětem skákaly vědomosti do hlaviček nejlépe samy a aby pro ně nebyla škola trápením.
My, rodiče, jsme nejdůležitějšími učiteli svých dětí. Naše možnosti jsou obrovské. Potřebujeme mít ale základní informace, co dělat a proč. Proto je eBook Jednoduché učení, aneb jak pomoci svému dítěti učit se lehce a snadno KE STAŽENÍ ZDARMA – dostupný každému.
Recept je tedy k mání. Vyzkoušejte jej. Poznejte základní zásady a vylepšete jej přesně na míru vašemu dítěti. Vy je znáte. Vy víte, co má rádo. Pomozte mu k úspěchu. Prožívejte školu v pohodě!
Krásný den Vám i Vašim dětem Jana