Naučte se! Naučte se! Naučte se! Ale jak??!!
To, že se mají něco naučit, slýchají děti denně. Vědí ale jak? I tady platí staré známé „Když dva dělají totéž, není to totéž.“ Uspěje ten, kdo ví, jak na to. Ovšem jak se učit, nás většinou nikdo neučí. Chyba!
Z obrázku k článku Co je dobré vědět o paměti, aby šlo učení lépe je vidět, jak se mění množství informací, které si zapamatujeme, podle toho, jak se je učíme.
Vidíme, že například čtením textu (z učebnice, ze sešitu) si běžně zapamatujeme jen asi 10% informací. Tedy žádná sláva. Zapamatovat si 10% z vyjmenovaných slov je jistá pětka!!! Přesto právě tento způsob učení patří k nejběžnějším. Proto je třeba seznámit děti i s dalšími – výhodnějšími možnostmi učení.
Jak? To vyplývá z uvedeného obrázku. Názornými pomůckami a hrami, diskuzí, pokusy, společným pozorováním, aktivním vyhledáváním informací (z encyklopedií, atlasů, internetu…), využíváním nových poznatků v běžném životě… se děti učí snadněji, než jen čtením a výkladem. Více si můžete přečíst v článku Co je dobré vědět o paměti, aby šlo učení lépe .
Po dvaceti minutách paměť přestává přijímat. Chce to změnu! Učili jste se s pomůckami – hrou? Přejděte k písemnému procvičení napsáním úkolu, nebo nechejte dítě povídat, co se naučilo, co ho zaujalo, proberte „záhady“, které mu nejsou jasné – hledejte v knížkách, udělejte pokus…, nebo si vyměňte role a nechejte si učivo dítětem vysvětlit…, nebo přejděte k jinému předmětu, nebo se protáhněte, nebo si dejte sváču…
Má se dítě učit z obrázku, z grafu, z mapy…? Povídejte si o něm. Učí se z textu? Nechejte je učivo kreslit, vytvářet myšlenkové mapy (více o nich někdy příště)…
Například se má naučit základní informace o České republice a její poloze. Pohled do mapy nestačí. Je třeba vyjádřit, co vidí, slovy. Popsat polohu na kontinentu. Je na mapě nahoře? Dole? Hodně vpravo? Hodně vlevo? Asi uprostřed? Jaký má tvar? Je tvar republiky na mapě hned vidět? Proč? Co ti její tvar připomíná? Co značí na mapě hnědá barva? Co tím pádem můžeš říct? Co znamená zelená? Co můžeš z mapy vyčíst? Co modrá? Máme hodně řek? Kde žijeme my? Co o tomto místě vyčteš z mapy? Odpovídá to skutečnosti, kterou znáš?….
Nebo další příklad – Dítě se učí poznávat hospodářská zvířata. Na obrázku je husa a slepice. Má-li si o nich něco zapamatovat, podívat se na obrázek nestačí. Lépe je popsat obrázky slovy. Co mají podle obrázku husa a slepice společného? Čím se liší? Jak vypadá husa? Jakou má barvu, tvar těla, zobáku, nohou? A slepice? Můžeme řešit záhadu – proč má husa jiný zobák (nohy) než slepice? K čemu je dobré, že ho má právě takový? ….
Informace, že byliny kvetoucí brzy na jaře – tulipány, sněženky, bledule, sasanky… vyrůstají z podzemních částí – cibulí a oddenků, ve kterých shromažďují zásobní látky… , dítě pravděpodobně moc nezaujme. Proto si ji možná nezapamatuje. Můžeme ale látku podat jinak a vyburcovat jeho představivost.
Například: Je zima. Sněženka spí pod zemí v kulaté cibuli. Nemá moc místa. Cibule je k prasknutí nacpaná zásobami. První teplejší paprsky sluníčka sněženku probudí. Hned se pustí do jídla – cpe se a cpe…, roste a roste, až je jí cibule malá. Vystrčí lístek, pak vyskočí celá. „Jsem první, ospalci, a všechno sluníčko je moje!“ křikne na stromy, které ještě nevystrčily ani lístek. Sněženka nenasytně sbírá zelenými lístkovými ručičkami paprsky, vaří z nich nové zásoby a cpe je do cibule. Až ji celou naplní, má pro tento rok hotovo a spí až do jara.
Předvádějte, přehánějte, bavte se a úspěch je zaručen.
Možná vás teď napadá, že to je sice moc pěkné, ale že vážně nemáte čas vymýšlet bláznivé příběhy ke všemu, co se vaše dítě učí. To ale není potřeba. Jednak by je to brzy nudilo, jednak se to pro některé učivo nehodí a hlavně – jestliže bude některá technika učení dítěti pomáhat, naučí se ji využívat samo. Je ale třeba mu ukázat různé možnosti, pomoci v začátcích a nechat je přijít na to, co mu vyhovuje.
Vyzkoušejte tedy první čtyři strategie učení. Některé vám mohou vyhovovat více, jiné méně. Příští týden můžeme vyzkoušet další.
Krásný den Vám i Vašim dětem Jana