Prázdniny – úžasná doba velkého vzdělávání

Že se o prázdninách neučí?
Já jsem přesvědčená, že právě o prázdninách se mohou děti naučit nejvíc.
Mají totiž dva nejlepší učitele – ŽIVOT a NÁS.

Život nekonečně pestrý a rozmanitý a nás, kteří je milujeme a chceme jim všechnu tu krásu, rozmanitost a pestrost ukázat. A navíc mají spoustu času i spoustu příležitostí pozorovat svět kolem sebe, spoustu podnětů k přemýšlení, spoustu možností vyzkoušet kde co a své nové poznatky hned ověřovat.

O prázdninách mohou děti vidět všechno na vlastní oči, zažít a prožít – učit se přirozeně.

Když byly moje dcery malé, vyrážely jsme, parta kamarádek s dětmi přibližně stejného věku, na Českomoravskou vrchovinu, aby se děti nadechly čerstvého vzduchu. Žádný luxus, ale les a dobrodružství přímo za dveřmi. A taky louky  a pastviny plné krav, pán chodící na procházku místo se psem s kozou, dvorky a zahrádky plné domácích zvířat, rybník s husami a kachnami… Prostě paráda. Jednou jsme se celé nadšené vetřely do kravína, aby si děcka mohla pořádně prohlédnout ta obrovská zvířata, která zatím pozorovala jen z uctivé vzdálenosti, pozorovat dojení a vidět na vlastní oči, odkud se bere mléko          k snídani. Nevím, pro koho z nás to byl větší zážitek.

V první třídě se děti učí o domácích zvířatech – která to jsou, co nám dávají, jak říkáme jejich mláďatům, jak se ozývají… Učí se je poznat na obrázku. Musí to být pěkná lopota! Pokud by šlo o slona, velblouda, nebo ledního medvěda – ty zná každé dítě ze zoologické, ale kde vidělo prase domácí, krávu, nebo kozu? A co teprve krocana? Jak má rozlišit husu od kachny… Kde a kdy by ke všem těm znalostem, zvlášť městské děti, přišly?
Ledaže, tak jako ty naše – o prázdninách!

Tak schválně – husa nebo kachna?

Co tím chci říct?

Že návštěva u tety, kde může dítě drbat králíky za ušima, sbírat slepičkám vajíčka a pozorovat chystání krmení pro pašíka, pozorování žní na polích, které jim objasní původ rohlíků, společné sledování mravenců v lesním mraveništi, ryb, ptáků, motýlů, včelek, brouků…, poznávání stromů podle listů a kůry….
je velká pohoda i velká škola zároveň. Škola, v níž získají nejen znalosti, ale i vztah, lásku a úctu ke všemu, co nás obklopuje. A obojí v nich už zůstane.

Souhlasím, není to snadné. Naplánovat všechny tyhle „obyčejné věci” je možná náročnější, než zaletět si na druhý konec světa s cestovkou. (Ani to není marné.)

Můžete také namítnout, že nepoznáte kapra od štiky a vrabce od kosa. Že prostě nevíte. I to je možné. Nikdo neznáme všechno! Ani nemůžeme. Naštěstí jsou tu knihy, encyklopedie, internet…

Dokonce jejich: „Mamka objevila tabuli, rychle pryč!“pomalu mizí.

Nejen děti, i my můžeme studovat, žasnout a objevovat svět.

Já objevuju děsně ráda, proto miluju výlety s dětmi, krátké i dlouhé, po celý rok a hlavně o prázdninách. Baví mě plánovat, vymýšlet, zařizovat. A také ráda předávám, co vím a znám i kdejakou informaci, které se právě dopídím. Občas musím brzdit, abych ty své miláčky úplně neotrávila, ale s postupem let vidím, že tohle snažení opravdu není marné.

Jsou prázdniny – dělejte, co milujete a předávejte to svým dětem.

Můžete plánovitě zabrousit do toho, co se bude dítěti po prázdninách hodit, prolistovat budoucí učebnice a naplánovat zajímavé, přínosné výlety.
Není nad přirozené učení bez učení!
Co děti zažijí, na to nezapomenou a dříve, nebo později se jim to bude hodit.

Ukazujte, popisujte, vysvětlujte jim svět kolem – ať uvidí i to, čeho by si jen tak nevšimly.

Právě o prázdninách můžeme otevřít dveře do světa zázraků přírody, dobrodružství příběhů, uskutečnit objevitelské cesty do neznáma. Můžeme ve svých dětech probudit nadšení objevovat, zvídavost a touhu poznávat a jen tak mimochodem položit dobrý základ pro jejich budoucí snadné učení a dobré výsledky.

Na závěr ještě pár typů –
– po výletě do Archeoparku v Pavlově na Pálavě bude mít dítě jasno, jak to bylo v pravěku, zvlášť když přidáte četbu Lovců mamutů,
– po návštěvě skanzenu v Modré u Uherského Hradiště si snadno představí život na Velké Moravě,
– po výstupu na Říp provázeném vyprávěním pověsti O praotci Čechovi bude mít začátek dějepisu v malíčku…
– po společném hospodaření na zahrádce mu bude jasné, jak rostou a co potřebují rostliny, pozná bylinu od dřeviny, strom od keře a jablko od švestky…,
– po společném plánování výletů se seznámí s dosud neznámými městy, řekami i pohořími a zjistí, kde a blízko čeho leží,
– společným hraním dobře zvolených her – např. karetních - se učí matematiku „bez učení“….

Zkrátka a dobře o prázdninách – a nejen o nich – máme netušené možnosti udělat kouzlo, kterým dětem ušetříme nudné biflování, tápání a hlavy lámání tím, že jim umožníme získat znalosti přirozeně.

Přeji Vám krásné prázdniny, pohodové, plné nových objevů a dobrodružství, prázdniny, o kterých sníte                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     Jana

Jana Potůčková
Jako nadšená autorka učebnic s více než dvacetiletou praxí a neméně nadšená matka tří dětí vím, že právě rodiče mohou nejlépe pomoci svým dětem učit se lehce a s radostí. Mým posláním je ukázat Vám jak.Více informací o mně zjistíte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů