Hledám školu. Zn.:Tu nejlepší.

Která to je? Jak ji najít? O co se zajímat? Co jsou to alternativní školy? Ze kterých můžeme vybírat a čím se která z nich vyznačuje? Co je nejdůležitější?

Tak, ještě půl roku a malý kousek a noví prvňáčkové poprvé vstoupí do školy, aby v ní vydrželi pět, sedm, či devět let. Ale ještě dřív je třeba rozhodnout se do které. A tak hledáme. Vím, že to není snadné. Já jsem cítila zmatek, zodpovědnost, nerozhodnost, cítila jsem, že můj výběr ovlivní život mých dětí i náš. Chtěla jsem tu nejlepší školu, školu, kde by mým dětem bylo dobře. Školu, kterou by mohly mít rády, která by jim hodně dala, která by nám nenadělala v životě paseku, školu, které bych mohla věřit… a netušila, jak ji poznám. Už tehdy bylo více možností na výběr. Dnes jsou jich mraky.

Možná máte jasno – a to je to nejlepší. Možná ale váháte a hledáte.
Možná vám pomohou následující řádky.

Co je důležité?

Je jisté, že školu vybíráme pro své dítě, ale i pro nás. Měla by vyhovovat jemu, ale i nám. Co zvážit?

Vzdálenost

Je přijatelná? Bude moci časem chodit do školy samo? Budeme je muset vozit? Nebude to ani po pár měsících obtěžující?
Nebudeme muset zbytečně brzy vstávat? Bude možné, aby se dítě stýkalo s kamarády ze třídy i po vyučování (určitě bude chtít)? Jak dostupné budou kroužky a aktivity, kterým se věnuje, nebo chceme, aby se věnovalo? …

Reputace

Co o škole víme? Kdo do ní chodil? Byl spokojený žák? Byli spokojeni rodiče? Co se povídá? – Znáte to, na každém šprochu pravdy trochu, ale také není na světě ten, aby se zavděčil lidem všem, proto je dobré si informace vždy ověřit z více stran.

Počet dětí ve třídě a kamarádi

Kolik dětí bude v jedné třídě? Bude do stejné školy, nejlépe třídy (o to můžeme požádat) chodit i kamarád dítěte? Budou tam chodit děti, které zná a přátelí se s nimi? Bude tam chodit dítě, které ještě nezná, ale se kterým je můžeme seznámit?

Zaměření

Má škola nějaké zaměření? Odpovídá zaměření mého dítěte? Nebude jediný nesportovec mezi sportovci, jediný nevěřící mezi věřícími…? Co škola nabízí? Například rozšířenou výuku jazyků, hudební výchovy, matematiky… Je tato nabídka pro nás lákavá? Je škola zapojena do nějakého dlouhodobého programu – například do programu Škol podporujících zdraví. Jak tento program realizuje? Např. pořádáním dnů sportu, lyžařských zájezdů, projektovým vyučováním, využíváním prvků daltonské, či waldorfské školy …

Nabídka odpoledních aktivit a dalších akcí

Umožňuje takové vyplnění volného času dítěte, které si představujeme a které je bude bavit? Bude o dítě postaráno do té doby, než je můžeme vyzvednout? Pořádá škola pravidelně akce pro děti, případně pro děti a rodiče? Které? Např. koncerty, vystoupení, společné výlety…

Stravování

Odpovídá nabídka stravování našim požadavkům, případně stravovacím potřebám, které dítě má? Jak je zajištěný pitný režim?

A další

Možná máte požadavky, které ostatní rodiče netrápí, ale na kterých vám opravdu záleží (může to být určitá vybavenost školy, bezpečnost okolí – protože víte, že dítě bude muset brzy chodit samo, čisté ovzduší v okolí školy… ). Zjistěte si, zda je škola, o které uvažujete, splňuje a zohledněte to při svém výběru – ať se později netrápíte.

Co jsou to alternativní školy?

Jak to funguje v klasické škole si umíme představit, i když to rozhodně není v každé škole stejné. Proto je nutné se ptát.

Alternativní školy nabízejí jiné metody a jinou organizaci výuky.
Kladou většinou důraz na

– učení hrou, propojování předmětů vedoucí k pochopení látky a souvislostí,
– motivaci a podporu přirozeného zájmu dítěte poznávat,
– podporu jedinečnosti dítěte,
– přijímání chyb jako přirozené součásti učení,
– aktivitu, spolupráci a odpovědnost dítěte,
– spolupráci s rodiči.

Výuka většinou neprobíhá v klasických „hodinách” vymezených zvoněním. Dítě, které je zaujaté prací, proto nemusí skončit v určitou dobu, odpočívá, až cítí potřebu. Místo známek bývají děti hodnoceny slovně.
I pro alternativní školy je závazný Rámcově vzdělávací program.

Které alternativní školy jsou u nás?

Montessori

Roku 1907 italská lékařka Maria Montessori začala učit zanedbané děti. S programem založeným na vstřícnosti, podnětném a dítěti uzpůsobeném prostředí a speciálních pomůckách dosáhla výborných výsledků. Její metoda se stala známou po celém světě.

Výuka je založena na samostatnosti a zodpovědnosti dítěte. Třídy jsou věkově smíšené – 1. až 3. ročník, 4. až 6. ročník a 7. až 9. ročník. Vyučování začíná krátkou společnou činností – povídáním, hrou, pokusem, předvedením nové pomůcky…
Pak si dítě vybere činnost, které se chce věnovat – s pomocí učitele zvolí vhodnou pomůcku, knihu, pracovní list… a samostatně pracuje u stolu, nebo na koberci. Protože má o práci zájem, učí se snadno a rychle.
Pomůcky jsou zde důležité. Jsou dětem stále a dobře přístupné. Jsou vymyšlené k samostatné práci. Dítě pozná, zda pracuje správně, nebo udělalo chybu. V případě chyby je pomůcka vede k hledání nového, správného řešení. Dítě postupuje svým tempem. Učitel podněcuje zájem dětí, umožňuje jim samostatnou práci, v případě potřeby pomůže.

Před vstupem do Montessori školy je vhodné, aby dítě navštěvovalo Montessori školku.

Waldorfská škola

Vznikla v roce 1919 podle rakouského pedagoga Rudolfa Steinera. Snaží se rozvíjet intelektuální schopnosti, praktické dovednosti i umělecké vlohy žáků. Klade důraz na duchovní stránku života. Žák je pojímán jako jedinečná individualita. Škola očekává od rodičů aktivní zapojení.

Žáci se učí ve světlých, zasněných třídách s vybavením i pomůckami z převážně přírodních materiálů, v lavicích otočených k tabuli, rozdělení podle temperamentu (cholerik, sangvinik, flegmatik, melancholik), podle kterého k nim učitel přistupuje.

Učitel zahajuje výuku podáním ruky každému dítěti. Následuje dvouhodinový blok jednoho předmětu – např. matematiky. Po 3 až 4 týdnech je předmět na další 3 až 4 týdny vystřídán dalším – např. češtinou, pak zase dalším – např. prvoukou. Činnosti v bloku se střídají tak, aby žák zapojil hlavu, srdce i tělo.
Blok má část

– rytmickou – přivítání, společnou recitaci, zpěv, hru na flétnu, seznámení se s plánem, opakování, rytmická procvičování např. násobilky,
– hlavní – výklad nové látky s důrazem na prožitek a obraznost,
– vyprávění – pohádek, bajek, legend, bájí.

Cizí jazyky, hudební, výtvarná a tělesná výchova se učí v klasických „hodinách” po 45 minutách.
Žáci nepoužívají učebnice, ale encyklopedie a pracovní sešity. Vyučující hledá pro každou třídu individuální způsob výuky. Oproti ostatním školám zvládají žáci pomaleji čtení, ale rychleji matematiku, zaměřují se více umělecky a duchovně.

Daltonská škola

Vznikla v roce 1919 v USA, inspirací jí byla škola Montessori. Cílem je naučit žáky zodpovědnému zacházení se svobodou, samostatnosti a spolupráci.

Žáci mohou sepisovat s učitelem měsíční smlouvy o zvládnutí učiva. Pracují samostatně i ve skupinách, s pomůckami, s literaturou, mohou si pomáhat. Mohou si vybírat, čemu se budou věnovat. Splněné úkoly zaznamenávají do vyvěšených tabulek. Oni i učitel tak vidí, kolik úkolů komu zbývá. Důraz se klade na mluvený projev – k jeho zlepšení škola pořádá konference žáků na různá témata.

Jenský plán

Vzdělávání s rodinnou atmosférou a podnětným prostředím v učebnách podobných dětským pokojům. Děti pracují ve skupinách po 2-3 ročnících podle týdenních plánů. Mladší děti se učí od starších (starší si berou patronát nad mladšími).

K výuce je využíván

– rozhovor (při ranních kruzích, projektech, plánování na začátku týdne,hodnocení na konci týdne)
– hry,
– práce (řešení úkolů, využívání poznatků, spolupráce, společné procházení a vyhodnocování úkolů – úspěchů i neúspěchů, posilování vlastní zodpovědnosti)
– slavnosti, představení, prezentace hudebních, výtvarných i jiných dovedností.
Děti jsou hodnoceny slovně.

Začít spolu

Výuka začíná na koberci povídáním v kruhu a seznámením se s plánem dne. Následuje výuka matematiky, nebo češtiny formou her, zajímavých úkolů, práce ve skupinách. Pak děti pracují v „centrech aktivity” – u stolečků s materiály pro psaní, čtení, matematiku… Každý stoleček je věnován jinému předmětu a každý týden odpovídá učivu jiného tématu. Dítě si může vybrat u kterého stolečku chce pracovat. Za týden ale musí vystřídat všechny stolečky. Pracovat může samostatně, nebo ve skupině – tempem, které mu vyhovuje. Je-li hotové může si vybrat další i náročnější úkol. Práci si děti společně hodnotí a každé si ji zakládá do své složky.
Program Začít spolu klade důraz na multikulturní výchovu.

Zdravá škola

– projekt Světové zdravotnické organizace pro Evropu. Každá škola si tvoří vlastní projekt.

Hlavním cílem je fyzická, psychická a sociální pohoda žáků. Ta má být zabezpečena

– pohodou prostředí,
– zdravým učením (jeho smysluplností, přiměřeností, spoluprací, motivací, klidnou atmosférou, respektováním potřeb každého, komunikací, individuálním přístupem… )
– otevřeným partnerstvím s okolím.
Projekt zavádí např. přítomnost rodičů jako asistentů ve výuce, více hodin tělocviku, zdravé stravování….

Integrovaná tematická výuka

probíhá ve věkově smíšených skupinách (2 – 5 žáků od každého ročníku od MŠ po 5. ročník ZŠ v jedné třídě). Učivo všech předmětů je vztaženo na jedno celoroční téma, které se dělí na měsíční a týdenní části. Obsahují základní učivo, které musí zvládnout všichni žáci. Žáci se motivují a učí přirozeně praktickým využíváním učiva, vymýšlením úkolů pro ostatní, pomocí mladším…

Lesní škola

– výuka v přírodě za každého počasí a po celý rok.

Většinu dne tráví děti venku s možností pobytu v jurtě, tee-pee… Utvářejí si tak vztah k přírodě, otužují se…

Domácí vzdělávání

Rodiče, kteří chtějí své dítě vzdělávat doma musí

– mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, pro domácí vzdělávání dítěte na 2. stupni vysokoškolské vzdělání,
– dítě zapsat do některé školy a vzdělávat je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem a se Školním vzdělávacím programem školy, na kterou dítě zapsali,
– přijít alespoň dvakrát za školní rok s dítětem do školy na „přezkoušeni“ a hodnocení,
– zprávou z poradenského zařízení doložit „specifické vzdělávací potřeby“ dítěte – např. výjimečné nadání, poruchy učení, problémy v sociální oblasti…

Škola

– většinou pomůže rodičům vypracovat plán učiva, vybrat učebnice, umožní dítěti účastnit se vlastních akcí, – má právo vypovědět dohodu, neplní-li rodiče její podmínky.

To nejdůležitější na závěr

Ať už se nám líbí ta, či ona škola, ať už je její program, vybavení, nabídky aktivit… jakkoli lákavé a nám blízké, je třeba si uvědomit, že školu dělá učitel. To jeho vstřícnost, moudrost, pochopení, humor, laskavost, tolerance a láska k žáčkům dělá ze školy školu výjimečnou, z programu program skvělý – nebo naopak.

Všechny tři moje dcery navštěvovaly státní školu. Netroufla bych si ale radit. Jediná rada, kterou mohu s čistým svědomím dát, je „Hledejte skvělou paní učitelku, nebo skvělého pana učitele.”

Vím, o čem mluvím. My jsme ji před léty také hledali a našli a stále na paní učitelku Míšu s láskou vzpomínáme. Ještě jednou děkuji.

Přeji Vám šťastnou ruku při výběru té nejlepší školy pro Vaše dítě.