Zdá se vám někdy, že má vaše dítko paměť děravou? Že snad ani nevnímá, co mu vysvětlujete? Že polovinu z toho, co se naučí, se mu z hlavy zase vykouří?
Takový pocit máme občas asi každý – a nejen u dětí.
Tak jako na všechno – i na zlepšování paměti a tím i možnost učit se snadněji a lépe – existují postupy a „fígle”. Abychom je mohli využívat, je nejen třeba je znát, ale i mít určitou představu o tom, jak paměť funguje.
To, co se kolem nás děje, vnímáme svými smysly – zrakem, sluchem, čichem, hmatem…. Na okamžik to zaznamenáme a vypustíme.
Když nás ale něco zaujme, nebo víme, že bychom si měli určitou informaci, nebo pokyn zapamatovat, zpozorníme a to, čemu pozornost věnujeme, si na krátkou dobu zapamatujeme. Moc toho ale nepobereme – maximálně 5 až 9 informací.
Malé děti si dokáží naráz zapamatovat ještě méně – obvykle tolik slov, kolik je jim let a jedno navíc. Proto pokyn „Sedni si na židličku, vyzuj si botičky a ukliď je hezky do botníku.” je na čtyřleté dítě moc. Když to neudělá, není neposlušné, jen si to kvantum slov nezapamatovalo. Zlatým pravidlem je proto udělovat dětem pokyny postupně – krátké a jasné. Například „Sedni si na židli.” Až to udělá: „Vyzuj si botičky.” Až si je vyzuje: „Dej je do botníku.”
Do krátkodobé paměti si ukládáme pokyny, informace o době a místě schůzky, telefonní číslo, které nám někdo diktuje… – a pak si to obvykle rychle zapíšeme do diáře, protože tyto informace dlouho neudržíme. Obratem je zapomeneme.
Stejně tak dítě ve škole, musí podle pokynu učitele vzít tu a tu učebnici, otevřít ji na řečené straně a najít cvičení, které má, protože po chvíli pokyn zapomene. Je to normální.
Krátkodobou paměť můžeme trénovat pomocí kratičkých, jednoduchých her. Některé z nich najdete v pátek v pravidelných Pátečních úkolech pro velké šikuly, které si můžete zdarma stáhnou.
Chceme-li si informaci, uchovat dále, musíme si ji opakovat. Jinak se ztratí. Opakováním dostaneme informaci z krátkodobé paměti do dlouhodobé – a je naše!!!
Paměť je mrška vybíravá a to, jestli a kolik z informace „slupne”, záleží na tom, jak jí ji předložíme.
Kolik si myslíte, že si většinou zapamatujeme z informací, které získáme? Myslíte, že je lepší si informace přečíst a pak ještě jednou, nebo si o nich s někým popovídat? Je lepší je slyšet, nebo vidět? Jak se projeví, když si to, co se učíme, hned vyzkoušíme? Podívejte se na obrázek. Možná vás překvapí.
Většinou si zapamatujeme z toho,
Jak vidíme, máme-li se něco naučit, číst si učivo pěkně v koutku potichoučku a stále dokola nemá velký smysl. A platí to pro všechny – pro nás i pro děti.
Používáním uvedených strategií můžeme svým dětem nesmírně pomoci.
Bez opakování informace z hlavy zmizí. Kdy a jak často opakovat, aby nová znalost v hlavě zůstala?
1. Po nabytí informace.
2. Druhý den.
3. Za týden.
4. Za měsíc.
Věta „Co bylo ve škole?” se teď jeví v docela jiném světle.
Jestliže nám dítě popovídá po návratu ze školy, co bylo, jestliže projevíme zájem a necháme si ty úžasné novinky vysvětlit, ukázat, jak se to dělá, společně prodiskutujeme „záhady”, které tak úplně nepochopilo – položíme solidní základ tomu, aby mu učivo z hlavy neuteklo. Také zjistíme, jak je na tom, co potřebuje dovysvětlit, které pomůcky a hry by se mohly hodit k zábavnému procvičování. (Některé najdete i zde.)
Pomůcky a hry uplatníme druhý den a vesele všechno procvičíme.
Písemka, nebo zkoušení se dá očekávat většinou za týden a – jak vidíme – má to smysl. Stejně tak čtvrtletní opakování učiva.
Když dítě projde těmito fázemi a my mu po celou dobu umožňujeme využívat a uplatňovat, co se naučilo – mělo by být vyhráno.
To jsou tedy úvodní informace o paměti. A protože bez ní to s učením nejde, bude další článek o způsobech, jak paměti pomoci, aby fungovala ještě lépe.
Krásný den Vám i Vašim dětem Jana