Většina dětí se těší do školy. Přesto nadšení některých brzy opadává a škola se pro ně (i jejich rodiče) stává noční můrou. Pro jiné ale zůstává zábavou a dobrodružstvím.
Proč ne pro všechny?
Proč někdy ani dobrá vůle a velká snaha rodičů nepomáhají?
Proč se některé děti ve škole nerady učí? Proč jim jde učení těžce?
Co dělat, aby pro mé dítě byla škola zábavou a dobrodružstvím a zvládalo ji lehce?
Tyto a podobné otázky doplněné přáním „…kéž by mu škola šla” asi napadají většinu rodičů a já jsem nebyla výjimkou. Jen jsem je jako autorka učebnic rozšířila o neskromné „…kéž by všem dětem škola šla a já jim v tom dokázala pomoci” a vrhla se ještě s větší vervou do práce, která je zároveň mým koníčkem lehce hraničícím s posedlostí.
Časem, jak zkušenosti přibývaly, ale hlavně díky mým třem dětem, jsem začala chápat, že výborné učebnice jsou potřeba, ale to, co je nenahraditelné, je pomoc a podpora rodičů.
Jak? – to je to, uč tu běží. Máme-li v čemkoli uspět, musíme vědět, jak na to. A učení má své zákonitosti právě tak, jako třeba pečení vánočky. Těsto prostě nenakyne, nepřidáte-li kvasnice. Nenakyne, když ho láskyplně a dokonale nezpracujete a nedáte mu čas a klid. Také je třeba nejdříve plést a pak teprve péct. Zákonitosti je třeba respektovat.
Na rozdíl od přípravy vánočky, kdy si potřebné „jak” předem téměř určitě každý zjistí, v případě DÍTĚ – ŠKOLA – VZDĚLÁVÁNÍ tomu tak povětšinou není a to z mnoha důvodů.
Důvod č. 1 Učení se tradičně přenechává škole. To je jistě správné. Systém našeho školního vzdělávání je dobrý. Ale škola nezmůže všechno. Podpora rodičů je pro rozvoj dětí nezastupitelná.
Důvod č.2 Je obtížné zjistit informace, které potřebujeme.
Rozvojem dětí a jejich vzděláváním se zabývá řada knih určených odborné i široké veřejnosti. Náš problém pak plyne právě z tohoto množství.Důvod č. 3 Studium potřebné literatury je časově náročné…
To je pravda. Dostupné literatury je opravdu hodně. Informace je třeba vybrat a skloubit. Při množství povinností většiny rodičů je to nesnadné, někdy až nemožné.Důvod č. 4 …a také finančně.
To je také pravda. Nákup knih něco stojí. Je ale možné si je půjčit na omezenou dobu v knihovně.
Učebnice, jejichž tvorba je mojí profesí, jsou jednou z možností. Další, jak jsem v průběhu let pochopila, neméně významnou je poskytnout rodičům a ostatním, kteří mají zájem pomáhat svému dítěti v jeho rozvoji, informace JAK.
…a tak vznikl můj blog – jako podpora všem skvělým rodičům, prarodičům a dalším, kteří chtějí pomáhat dětem k snadnému a radostnému učení. Jeho cílem je rozptýlit Vaše počáteční obavy, usnadnit cestu, ukázat JAK jednoduchým a srozumitelným způsobem a poskytnout materiály – pomůcky, hry, efektivní postupy a náměty na činnosti umožňující snadné učení v pohodě a bez stresu.
Prvním pomocníkem Vám může být eBook zdarma Jednoduché učení, aneb jak pomoci svému dítěti učit se lehce a snadno – soubor stručných a přehledných informací, které považuji za nejdůležitější a nejpřínosnější, s nimiž se snadno zorientujete v problematice.
Můžete využít i řadu dalších eBooků, které budu postupně vkládat a v nichž zjistíte, jak pomáhat dítěti v rozvoji od časného dětství, abyste vytvořili nejlepší základ pro budoucí snadné učení, nebo jak jednoduše a účinně pomáhat v získávání konkrétních znalostí a dovedností např. čtení, psaní, počítání…
Jestli má každý z nás v životě své téma, mým je vzdělávání. Věřím v jeho sílu, prospěšnost, nezbytnost. Věřím v jeho význam pro každého z nás, pro náš spokojený život i v jeho význam jednotlivce daleko přesahující.
„Žádnou věc nemůžeme milovat ani nenávidět, aniž jsme ji napřed poznali.“ Leonardo da Vinci
Takto vnímám vzdělání a vzdělávání i já – jako bránu k bohatství života, k jeho rozmanitosti, zajímavosti, nesmírné kráse, ke štěstí a k naplnění. Čím víc o čemkoli vím, tím větší vztah k tomu mám, tím větší zvědavost a touhu poznat ještě víc cítím. Život se stává nekonečně zajímavým.
Chci Vás ujistit, že přes všechny důvody, které nás brzdí, stojí za to se o rozvoj svých dětí hlouběji zajímat, zjistit, co dělat a proč. Podporovat je v jejich vzdělávání. Příznivý dopad na jejich, ale i naše životy, na celou společnost a – i když to zní megalomansky – na celý svět – je totiž obrovský.
Co jiného ale ovlivňuje pozitivně kvalitu našich životů více než lidé – vzdělaní, slušní, kultivovaní, vážící si sebe, ostatních i přírody?
Je úžasné, že možnost, že takových bude stále víc, máme v rukou my, rodiče.