Motivace k učení

Dnes jsem pro děti připravila motivační kartu, která jim  pomůže pěstovat optimistický přístup k učení.
Nejen dospělým, ale i dětem pomáhají jednoduché motivace.
Můžete si ji zdarma stáhnout a vytisknout kliknutím na odkaz www.jednoducheuceni.cz (1)

Důvodem byl nedávný dotaz: ”Pracovní listy jsou fajn, to si stáhne každý. Mě by více zajímalo to kolem…. jak dítě motivovat sedět nad pracovními listy? Jak reagovat, když se vzteká? Jak ho motivovat/uklidnit, když dělá chyby a moc to prožívá?”

To jsou důležité otázky, na které hledá čas od času odpověď asi každý. Tak tedy…

Žádné pracovní listy nepomohou, když dítě nechce.

S učením je to jako s jízdou na saních.
Vytáhněte sáňky a vyrazte sáňkovat. – Jestli je u vás také krásně, slunečno, po sněhu ani památky, asi to moc nepojede. No, co už – zkusit se to dá. Když budete vytrvalí, posadíte dítko na saně a pořádně zaberete, možná se i sveze. Bude to dřina, nadšení žádné, radost žádná a výsledek nic moc. Sníh je prostě k sáňkování nutný – když je, jede se jedna radost.

S učením je to stejné. A sněhem – tím podstatným, aby to vůbec šlo – je v tomto případě zájem. Bez něj je to zas jen ta dřina a – radost a výsledek žádný.

„Musíš se to naučit,” – nefunguje. Bez zájmu ani ťuk. Když je – hurá, když není – je potřeba ho dodat.

Vzbudit v dětech zájem není tak těžké – potíž je v tom, že cokoli se stane učivem, pozbývá zákonitě na kráse a přitažlivosti. Zájem by měl proto přijít dřív, než přijde povinnost se to, či ono naučit –  musíme být minimálně pár kroků v předstihu. Naší výhodou je, že jde o naše dítě, které milujeme a známe (zájmy, povahu, znalosti, schopnosti, slabiny) a můžeme odhadnout, jak zájem vzbudit.

Jak dítě motivovat? Jak vyvolat zájem?

PŘÍKLADEM
Příklad je dlouhodobá záležitost. Děti se učí napodobováním. Do určitého věku chtějí dělat to, co my běžně děláme. Mají zájem číst, protože my čteme, psát, protože my píšeme, počítat, protože my to umíme… Podpořit je můžeme vstřícností, jemnou pomocí, odradit tlakem, netrpělivostí, či nepřiměřenými nároky.

SPOLEČNÝM OBJEVOVÁNÍM
… v encyklopediích, atlasech, na výletech, výstavách, při společné práci, vyrábění, pokusech…
To je baví.

HROU
Ta zabírá vždycky.
Stačí ukázat matematiku jako jednu velkou hru – řešit společně rébusy, „zapeklité” a logické úkoly, hrát matematické hry zaměřené na to, či ono – některé najdete ZDE,
češtinu jako napínavou skládačku – používat co nejvíce slov (aby, až dojde například na vyjmenovaná slova, vědělo, co znamenají), hrát slovní hry, řešit slovní hříčky, objevovat „záludné” dvojice slov lišící se pravopisem, hrát hry zaměřené na ty části učiva, které má dítě zvládnout – některé najdete ZDE
Sem patří i na začátku zmiňované PRACOVNÍMI LISTY, pokud
– jsou založené na hře – aby děti bavily,
– obsahují návod pro rodiče – aby rodiče přesně věděli, jak postupovat.

Jak reagovat, když se vzteká?

… nemá cenu se učit – stejně by se nic nenaučilo. Nejlépe je začít dělat něco jiného, nechat je odpočinout, uklidnit… a pak zkusit vzbudit jeho zájem třeba právě hrou (nebo hádankou, šifrou, obrázkem, pokusem – dávám i na FB) při níž se to, co potřebujeme, aby se naučilo, naučí, nebo získá zájem. Tím se na učení připraví.

Jak motivovat/uklidnit, když dělá chyby a moc to prožívá?

Chyba je cesta, která ukazuje kudy ne – nic víc (žádná pohroma, ostuda), ale ani nic míň. To je dobré dětem ukazovat.
Pomoci dítěti „srovnat se“ s tím, že občas chybuje, mohou hry a pomůcky se sebekontrolou. Může s nimi pracovat samo, svým tempem. Udělá-li chybu, hra, nebo pomůcka mu to ukáže. Nikdo jiný chybu nevidí.  To dítě zbavuje stresu. Má možnost znovu se zamyslet, zkusit jiné řešení, chybu opravit. Některé z her a pomůcek se sebekontrolou najdete ZDE.