Oči jsou velmi důležitým smyslovým orgánem. Díky očím můžeme pozorovat a učit se novým věcem. Správná funkce a činnost očí je důležitá pro normální vývoj dítěte, pro rozvoj motoriky, mluvení a později také ve škole při čtení a psaní.

Dětským očím se již od narození věnují oční lékaři – oftalmologové. Oftalmologové specializovaní na dětské pacienty se jmenují strabologové. Dětské oči se vyvíjí. Teprve kolem osmého roku věku dítěte je ukončen vývoj oka a děti vidí jako dospělí. Děti se rodí jako dalekozraké, tzn. že vidí hůře do blízka a mají při narození kolem + 3,0 dioptrií. Tyto dioptrie pomalu s růstem dítěte klesají. Proto je normální, že u malých dětí naměříme dioptrie. Jejich hodnota nesmí ale překročit povolenou normu, která s věkem dítěte klesá.

Také oční svaly se vyvíjí. Do jednoho roku dítěte je proto normální, když má dítě malou úchylku šilhání směrem k nosu. Pokud dítě šilhá směrem ven (v jakémkoliv věku), jde vždy o patologický stav, který je nutno co nejdříve začít řešit. Dalším specifikem malých dětí je široký nosní kořen, který může navozovat optický klam, kdy se okolí dítěte zdá, že dítě šilhá směrem k nosu. Tento stav se upraví, jakmile začne růst nos. Malé děti sami neupozorní na oční vadu a u malých dětí (od novorozenců až po předškoláky) si také rodiče velmi často nemohou všimnout toho, že oči nefunguji, jak by měly. Je těžké říci, co může rodiče upozornit na oční vadu, protože tyto projevy nastávají teprve později, až dosahuje oční vada větších parametrů. Obecně lze ale říci, že mezi projevy, které se mohou vyskytovat u očních vad, patří např.: pomrkávání, přimhuřování, časté a opakované záněty očí, slzení očí, natáčení hlavy na jednu stranu, bolesti hlavy, šilhání. Určitě je ale vhodné oční vyšetření u dětí, které mají motorické problémy nebo logopedické problémy.

Dále se také často objeví oční vada u dětí, které mají ve školce problém se začleněním se do kolektivu nebo naopak stojí na opačném konci skupiny dětí, kdy více „zlobí“. Dítě, které špatně vidí, se může bát v novém prostředí. Tudíž se nechce začleňovat mezi ostatní děti. Nebo naopak právě protože špatně vidí, tak tzv. zlobí. Nevidí ostře a nebaví ho žádná činnost do blízka. Toto je také velmi častý projev u dětí, které špatně vidí. Nerady kreslí, skládají puzzle, hrají si s legem. Prostě nemají rády činnosti a hry na krátkou vzdálenost. Naopak děti s tupozrakostí, šilháním nebo špatným viděním do dálky mohou zakopávat, být neobratné, neohrabané.

Dost často také tyto děti nemají vytvořeno prostorové vidění, což je limituje právě při rozvoji motoriky, při sportech.

Nyní musím zmínit také školáky, a to bez věkového omezení. Jestliže má dítě refrakční (dioptrickou) oční vadu, většinou se na ni přijde právě ve škole, kdy si pedagog všimne, že dítě vidí špatně do dálky nebo blízka a upozorní na to rodiče. Na dioptrickou vadu už ve školním věku také může upozornit rodiče dítě samo. Co ale dítě samo nevidí, jsou oční pohyby. Mezi nejdůležitější oční pohyby, které musí být v pořádku pro správné čtení a psaní, jsou sakadické pohyby, fixace a konvergence. Pokud tyto pohyby nejsou v pořádku, dítě při psaní může vynechávat písmena, diakritická znaménka, netrefí se na řádek nebo píše tzv. z kopce či do kopce, píše zrcadlově. Při čtení typicky nacházíme pomalé čtení, vynechávání písmenek, přehazování písmenek, záměnu písmenek (zejména b, d), neschopnost přečíst slovo o více písmenech. Jakmile začnou slovní úlohy a další předměty jako např. dějepis, přírodověda a další, objevuje se v návaznosti na problémy se čtením také neschopnost pochopit daný text.

Dalším specifikem, které může způsobovat velké problémy ve škole je zkřížená lateralita. Ta se projevuje tak, že vedoucí oko není stejné jako vedoucí ruka (např. vedoucí ruka je pravá, ale vedoucí oko je levé). U zkřížené laterality je typické, že děti mají problémy s pravo-levostrannou orientací, s hodinami, píší zrcadlově, při psaní nedrží linku, bývají s nástupem do školy hodně unavené.

V poslední době se také objevuje větší množství dětí, které mají pocit, že mají unavené oči či nedoostří text. Vyšetření u očního lékaře neodhalí oční vadu. Kde tedy hledat problém? V častém používání telefonů nebo tabletů. Tyto technologie mohou způsobovat diotprické oční vady, ale hlavně zpomalují oční pohyby, které jsou důležité právě pro čtení a psaní. Kromě toho také vznikají syndromy suchého oka, které se dříve objevovaly pouze u dospělých pracujících u počítačů.

Jestliže se u Vašeho dítěte objeví některý z problémů, který jsem zmínila, je vhodné navštívit strabologa nebo ortoptistu. Ortoptista je nelékařská profese, pracuje s dětmi již od 6 měsíců, kdy u nich může provádět screeningové vyšetření zraku. Dále spolupracuje samozřejmě s očním lékařem, provádí diagnostická vyšetření (mimo jiné právě u dětí s problémy se čtením, psaním) a provádí léčbu u dětí s tupozrakostí, šilháním nebo např. nedostatečnou konvergencí. Každé dítě v každém věku lze vyšetřit. Rozhodně není vhodné čekat, až dítě začne spolupracovat s vyšetřujícím. Čím dříve je oční vada zjištěna, tím dříve lze dosáhnout zlepšení nebo vyléčení.

Mgr. Andrea Jeřábková